SPECIFIKA VĚKU

Liniové (fáborkované) tratě:

- využívat cesty, popř. další výrazné linie, vždy ale v prostupném lese

- nabídnout několik jednoznačných možností zkracování

- přizpůsobit hustotu a „výšku“ fáborků dětským očím

- fáborky ještě více zahustit při změnách směru

- pozor na to, aby se tzv. pytlík (záměrně delší a v terénu vyznačená trasa) nepřiblížil na dohled k jiné části tratě, došlo by ke zmatení a děti by nevěděly, po kterých fáborkách pokračovat

- fyzicky nenáročné

H/D10

- vodicí linie (cesty, rýhy, rozhraní…)

- kontroly na jasných bodech, maximálně 40 metrů od cesty

- vůbec nevadí, když jsou kontroly z dálky vidět

- fyzicky nenáročné

Mladší žáci:

- již i náročnější postupy, ale se záchytnými body (paseka, hustník,

oplocenka…)

- volby postupů tak, aby z nich plynul velký časový zisk pro „mapaře“

před „obíhači“

- fyzicky ještě stále méně náročné

Starší žáci:

- plnohodnotné, náročné tratě

- již i delší (zásadní) volby postupů

- umístění kontrol srovnatelné s dospělými

- přes relativně malé věkové rozmezí velké rozdíly ve schopnostech

- fyzicky náročnější

Veteráni:

- mapově náročné

- citelně s vrstevnicemi (jak směrem nahoru, tak směrem dolů)

- u nejstarších vynechat „humus“ (podrost, trojkové hustníky)

Z výše uvedeného vyplývá, že na tratě dětí a (mladších) žáků na jedné straně a veteránů na straně druhé jsou kladeny diametrálně odlišné požadavky. Je proto krajně nevhodné používat v rámci slučování kategorií stejnou trať pro tyto dvě odlišné věkové skupiny! →